Podmínky prodeje ze dvora

1. Jakým zákonům podlehá obchod ze dvora PRO PĚSTITELE v ČR a co je k tomu nutné vědět, než se do toho pustíme? Jaké množství je povolené a jaké produkty lze prodávat?

Pro prodej přebytků ze zahrady není potřeba mít živnostenské oprávnění, pokud se nejedná o soustavnou činnost. Pokud tedy teď v červnu nabídnete pár kilogramů jahod a během prázdnin například kedlubny nebo okurky, není to vůbec problém. Prodejci přebytků jsou ale také vítáni na farmářských a jiných trzích. I tady pozor. Za soustavné bude považováno i to, pokud se člověk se svými přebytky bude na trhu objevovat v pravidelném intervalu třeba jen jednou týdně.

A o drobných prodejcích se zmiňuje i zákon o zemědělství. V jeho § 2e odstavci 2 se dočteme, že fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona. Drobní prodejci sezónních přebytků se proto kvůli jejich prodeji nemusí nikde registrovat.

2. Jakým zákonům podlehá obchod ze dvora PRO CHOVATELE v ČR a co je k tomu nutné vědět, než se do toho pustíme? Jaké množství je povolené a jaké produkty lze prodávat?

Prodej ze dvora lze vysvětlit jako:

• přímé dodávání malého množství produktů v místě výroby
• prodej na tržnicích a tržištích
• dodávání do místní maloobchodní prodejny, která dodává produkty konečnému spotřebiteli (za místní maloobchodní prodejnu považujeme prodejnu s odpovídajícím sortimentem živočišných produktů v obci, která je z obcí, v nichž je taková maloobchodní prodejna, nejblíže hospodářství chovatele)

Důležité legislativní podlady pro prodej ze dvora, jsou zakotveny v následujících přepisech:

• Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)
• Vyhláška č. 289/2007 Sb. o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství
• Vyhláška č. 128/2009 Sb. o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty

Obecně je stanoveno a je i logické, že živočišné produkty musí pocházet od zdravých zvířat a musí být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat. Zejména nesmí být zdrojem rizika a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

Chovatel, který se rozhodne prodávat živočišné produkty z prvovýroby, musí zajistit, aby tyto produkty byly:

• vyráběny v čistém prostředí s používáním zařízení a pracovních nástrojů a pomůcek udržovaných v čistotě
• chráněny před vlivy, které by mohly nepříznivě působit na jejich zdravotní nezávadnost, zejména před kontaminací.

Dále je nutné zdůraznit, že živočišné produkty prodávané ze dvora nesmí být dále uváděny na trh.
Což v praxi znamená, že živočišné produkty nelze prodávat např. do restaurace nebo do obchodního řetězce.

Chovatel může prodávat v malém množství tyto produkty:

1) Čerstvé drůbeží maso a čerstvé králičí maso

• z vlastního chovu a přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti
• čerstvé, neporcované maso
• hlava nesmí být oddělena od těla!
• místo prodeje: vlastní hospodářství, tržnice a tržiště, místní maloobchodní prodejna (taková, která zásobuje konečného spotřebitele)
• v případě prodeje v maloobchodní prodejně musí být připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění . Maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele.

MNOŽSTVÍ:

• maximální roční produkce živých zvířat je 2000 ks krůt, hus nebo kachen, nebo 10 000 ks ostatní drůbeže
• nejvýše lze prodat: 10 kusů krůt, 10 kusů hus, 10 kusů kachen a 35 kusů ostatní drůbeže v průběhu jednoho týdne
• králíci: prodat lze nejvýše 10 kusů/týden

2) Nebalená čerstvá vejce

• pocházející z vlastního hospodářství
• místo prodeje: vlastní hospodářství, tržnice a tržiště, místní maloobchodní prodejna (taková, která zásobuje konečného spotřebitele)

Vejcemusí být prosvícená a musí k nim být připojena dobře viditelná informace pro spotřebitele o minimální trvanlivosti vajec a o jménu, popř. jménech, chovatele a adrese chovu, kde byla vejce vyprodukována.

Čerstvá vejce: mohou být prodávána konečnému spotřebiteli nejpozději do 21 dnů po snášce, přičemž minimální trvanlivost je 28 dnů od data snášky. Uchovávána musí být při nekolísavé teplotě.

V případě prodeje na tržnici, tržišti nebo v maloobchodní prodejně, musí být vejce označena stanoveným způsobem. Značení vajec neplatí pro chovatele, který chová do 50 nosnic.

MNOŽSTVÍ:

• konečnému spotřebiteli nebo na tržnici, tržišti: nejvýše 60 vajec
• maloobchodní prodejna: nejvýše 600 kusů/týdně
• nejvýše 60 vajec/1 spotřebitel

3) Včelí produkty

• med nesmí být vystavován přímému slunečnímu záření
• produkty pocházející z vlastního chovu včel ve své domácnosti
• místo prodeje: vlastní hospodářství, tržnice a tržiště, místní maloobchodní prodejna (taková, která zásobuje konečného spotřebitele a je na území kraje, kde se nachází včelstva)

Jestliže prodáváte med na tržnici, tržišti nebo do maloobchodní prodejny musí být med označen:

• jménem, příjmením, adresou trvalého bydliště chovatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo názvem a sídlem chovatele, jde-li o právnickou osobu,
• druhem medu podle jeho původu a údaji o jeho množství,
• pakliže je dodáván do maloobchodní prodejny, musí být připojen i datum minimální trvanlivosti

MNOŽSTVÍ:

• nejvýše 2 tuny medu ročně! med nesmí být uváděn dále do oběhu!

4) Syrové, neošetřené mléko a syrovou smetanu

• pocházející z vlastního chovu v místě výroby nebo prostřednictvím prodejního automatu, který je umístěn na území kraje (nebo kraj sousední), v němž se nachází chov zvířat nebo přímo spotřebiteli pro domácí spotřebu.

Vždy musí být uvedeno:„Syrové mléko, před použitím tepelně opracovat nebo pasterovat“

Další povinnosti u prodeje mléka:

• U mléka a smetany musí chovatel splňovat požadavky na kritéria stanovená pro prvovýrobu syrového mléka a mleziva dle hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu dle předpisů EU.
• Dále musí být mléko podrobeno vyšetření, která jsou stanovená prováděcím předpisem, aby se zjistilo, jestli neobsahuje patogenní mikroorganismy. Toto vyšetření se provádí při podání žádosti o souhlas k prodeji mléka na veterinární správu a při každé změně chovu zvířat nebo změně získávání, ošetřování nebo zpracování syrového mléka.
• Jestliže se syrové mléko neprodá do 2 hodin po dojení, musí být zchlazeno na 8 °C a zchlazené prodáno do 24 hodin po nadojení nebo být zchlazeno na 6 °C a prodáno do 48 hodin po nadojení